Sir Robert Scruton a Andrej B. Zubov
Masarykovy dny 2023
Masarykovy dny byly letos věnovány dvěma významným osobnostem – siru Rogeru Scrutonovi a profesoru Andreji B. Zubovovi. Představují příklady intelektuálů, kteří vzdorovali či vzdorují nedemokratickým režimům a vytvářejí vzory nejen pro akademiky a akademičky, ale i pro studující a všechny, kterým nejsou lhostejné principy svobody, práva a lidské důstojnosti.
Sir Roger Scruton
Sira Rogera Scrutona, svého čestného doktora, který přispěl k zachování univerzitní ideje v Československu v 70. a 80. letech, si Masarykova univerzita připomněla ve čtvrtek 2. 3. v rámci prvního dne programu Masarykových dnů. Vzpomínkové příspěvky přiblížily jeho životní příběh, dílo i inspiraci.
Sir Roger Scruton (1944–2020) byl britský filozof, estetik, politolog a spisovatel, po studiích estetiky v Cambridgi působil na univerzitách ve Spojeném království i Spojených státech. Téměř 20 let bylo jeho jméno také spojeno s konzervativním časopisem The Salisbury Review a napsal více než padesátku knih, jimž dominují právě konzervativistická východiska. Od konce 70. let se zapojil do činnosti tzv. podzemní univerzity, kterou v někdejším normalizačním Československu organizovali představitelé disentu, za což byl po sametové revoluci oceněn Medailí za zásluhy. Jeho vazby k českému prostředí přetrvaly i po roce 1989, kdy spoluzakládal Vzdělávací nadaci Jana Husa, působil v českém PEN klubu nebo Společnosti pro vědy a umění. V roce 2016 byl za své zásluhy v oblasti vzdělávání povýšen do šlechtického stavu.
Ukázka z knihy Roger Scruton a Mark Dooley: Hovory s Rogerem Scrutonem
Andrej B. Zubov
Tématem druhého dne Masarykových dnů byl aktuální stav demokracie v Rusku a úloha ruských intelektuálů doma i v zahraničí. Hlavní přednášku pronesl Andrej B. Zubov, na jehož teze zareagovali hosté z Prahy i z Brna.
Andrej B. Zubov je ruský historik, religionista a pedagog. Vystudoval mezinárodní vztahy v Moskvě, působil jako vedoucí katedry náboženských dějin na Ruské pravoslavné univerzitě. Spolupracoval s Alexandrem Solženicynem na přípravě významné publikace Dějiny Ruska 20. století a následně se stal i jeho hlavním editorem. Dlouhodobě se vymezuje proti současnému politickému vedení Ruské federace, což vedlo až k jeho nucenému odchodu ze země. Nyní působí na Masarykově univerzitě, kde přednáší o moderních ruských dějinách.