Jitka Katovská: „Jsme všichni odpovědni za svět, za všecko“ TGM
Vybrané archivní prameny k přiblížení vztahu dvou sociologických osobností
Anotace článku
Část textu: „Jistěže o každém z nás platí slova Odysseova: ´Jsem částí všeho, co jsem potkal na své cestě.´ Ale jestli jsem ve svém životě usiloval o určitou vnitřní harmoničnost, třebas jsem jí plně nikdy nedosáhl, tedy se domnívám, že to bylo jistě působením mého velkého učitele T. G. Masaryka, který nám ve svých přednáškách o praktické filosofii říkával: ´Žít jenom vědou či filosofií, to je málo žít; žít jenom povoláním, to je málo žít; žít jenom politikou; to je málo žít; žít jenom uměním neb náboženstvím, to je málo žít. Tolikrát svůj život znásobíte, kolika kulturními složkami dovedete žít.´ Vzpomínám si dobře, jak mocně na mne působila tato slova Masarykova a jak účinným ostnem mi byla při pořádání mého vlastního života.“ Takto vzpomínal na svého přednášejícího učitele v oboru filozofických věd na pražské univerzitě zakladatel brněnské sociologické školy dr. Inocenc Arnošt Bláha. S úctou se zmiňoval o svém velkém odborném i lidském vzoru, který ovšem dokázal svým životním postojem důstojně následovat – paradoxně nejprve jako ztroskotalý student teologického semináře, později jako vynikající český sociolog, učitel na reálných gymnáziích, lidovýchovný pracovník, organizátor kulturního života, univerzitní profesor sociologických věd na Masarykově univerzitě a rektor Vysoké školy sociální v Brně. Svého obdivovaného učitele Tomáše Garrigue Masaryka se vzpomínkami a odkazy mnohokrát dotkl v sociologických pracích i v rozsáhlých biografických memoárech nazvaných souhrnně Rodinná kronika. A proto lze nahlédnout na osobnost našeho prvního prezidenta, filozofa, humanisty, politika, vysokoškolského pedagoga, sociologa, velkého sokola a vlastence zase z trochu jiné perspektivy tak, jak ji nabízí mlčenlivé, a přesto vypovídající písemné prameny univerzitního archivu.