Výstupy Masarykových dnů 2022

"Historie bádání o životě a díle T. G. Masaryka není a nemůže být jen otázkou ryze bibliograficko-historickou. Tvoří součást obecných a kulturních dějin, je historií Masarykova působení a křivolakých cest reakcí na jeho osobnost.“ V těchto větách napsaných v roce 1990 shrnul profesor dějin filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Lubomír Nový (1930-1996) své zkušenosti s tímto tématem v průběhu několika desetiletí, která se vyznačovala velkou dynamikou proměn v přístupu k osobnosti T. G. Masaryka. Lubomír Nový se začal tématu T. G. Masaryka věnovat záhy po svém vysokoškolském studiu na počátku padesátých let. Poválečné konflikty u nás a zejména ve Francii, kde strávil část svých středoškolských studií, jej vedly k přesvědčení o nutnosti přestavět od základů starý společenský řád, a proto Masarykovu filozofii v padesátých letech z dobových marxistických pozic kritizoval. Kontakt s prameny a postupné uvolňování poměrů umožňující diskuse však posléze vyústily ve snahu o věcný přístup k tématu. Šedesátá léta se nesou ve znamení úsilí o ocenění Masarykova místa v naší humanistické a demokratické tradici a o Masarykovu plnou rehabilitaci. Masaryka chápal jako „filozofa krize, kritiky a smyslu“, jako významnou protiváhu nebezpečných a odlidšťujících technologických a mesianistických koncepcí dějin. Zapojil se též do snah o návrat univerzity, nesoucí od roku 1960 jméno Jana Evangelisty Purkyně, k původnímu Masarykovu jménu. Celá akce skončila nezdarem a Lubomír Nový byl odvolán ze své funkce vedoucího katedry filozofie a přemístěn do laboratoře sociologického výzkumu na filozofické fakultě se zákazem pedagogické a publikační činnosti a cestování. Dějinám filozofie se tak mohl naplno věnovat až po sametové revoluci. Snažil se pak především o kritické čtení T. G. Masaryka a zamyšlení nad živými stránkami jeho díla. V této době mohl též rozvíjet všestranné aktivity v péči o masarykovské tradice univerzity, ať už přednáškami při slavnostních příležitostech, pořádáním odborných konferencí nebo založením Kabinetu pro studium díla T. G. Masaryka při katedře filozofie FF MU.

Jedinečný vhled do nastíněných okolností a prostředí masarykologického výzkumu v druhé polovině 20. století nabízí osobní fond prof. Lubomíra Nového, který bude v brzké době zpřístupněn pro badatelskou veřejnost v Archivu Masarykovy univerzity. Fond též důležitým pramenem k dobovému přístupu Masarykovy univerzity k vlastním masarykovským tradicím.